Sluníčka

Dobrý den, dobrý den, dneska máme príma den. Ruce máme na tleskání, nohy máme na dupání. Dobrý den, dobrý den, dneska zlobit nebudem. Oči máme na koukání, Uši máme k naslouchání, hlavu máme k přemýšlení, a srdíčko k prožívání. Dobrý den, dobrý den, dneska si to užijem.

Pokloňme se, pozdravme se, poskočme si tralalí. Usmějme se, zatočme se, ať je ten den veselý.

Dobré ráno, krásný den, začneme ho s úsměvem, sedneme si vedle sebe, pohladíš mě a já tebe, za (ruce) se chytíme, a pak si něco povíme.

Sportujeme rádi každý den. Ten, kdo se chce přidat, ať jde rychle sem. Cvičení je velká zábava, ten kdo chce, sportuje, je to paráda.

Jedna, dvě, jedna, dvě, uklízíme po sobě. Každá hračka má své místo, ať tu máme hezky čisto.

Jedno čelo, oči dvě, nosík patří mezi ně. Zdravé tváře, dvoje uši, klukovi i holce sluší. Brada, pusa, spousta vlasů, pochvalme tu dětskou krásu.

Člověk, ten má smyslů pět, známe všechny nazpaměť. Kde jsou oči, tam je zrak, po prstech nám skáče hmat. Sluch nám sedí v uších, do nosu nám vlezl čich a v ůstech na jazýčku chuť spinká na krajíčku.

Palec, ten je silný, ukazovák pilný, prostředníček nejdelší, prsteníček nejhezčí a malíček nejmenší.

Já, sluníčko, čaruji, pěknou duhu maluji. Paprsky jsou štětcem mým, duhu s nimi vykouzlím. Žlutá, modrá, zelená, oranžová, červená, také barva fialová do duhy se často schová.

Celý den si ruce hrají, všechno možné osahají, hračky, písek, botičky,.. Špinavé jsou ručičky! Copak ručkám pomůže a tu špínu přemůže? Voda, mýdlo, umyvadlo, to je správné zaklínadlo.

Seděla beruška na lístečku červený kabátek samou tečku. Přilétly včeličky:“My tě známe. My ti ty puntíky spočítáme: 1,2,3,4,5,6,7″

Solím, solím polívčičku, brambory i jitrničku. Jeden, druhý, třetí prst! A ty dva? To už je hrst!

Šmiky, šmiky stříhám vlákno, šmiky, šmiky stříhám plátno. Až nastříhám, budu šít, potřebuju jehlu, nit.

Hami, ham, já jím sám, brambory i knedlíky. Co neznám, ochutnám, chci být hodně veliký. Masíčko, jablíčko, něco spadlo na tričko! Nevadí, nevadí, pračka tričko napraví.

To je rámus! Po ulici běží malí trpaslíci. To je hluku, to je křiku – devatenáct trpaslíků. Kde se vzali, kde se vzali, a kam všichni pospíchali? Copak je to za otázku? To jde školka na procházku!